Projekt CROPDIVA vede prof. Geert Haesaert z Univerzity v Gentu. Účastní se ho špičková vědecká pracoviště z Česka, Německa, Švýcarska, Anglie, Belgie, Dánska, Itálie, Rakouska, Španělska, Holandska, Polska a Srbska. Projekt se zaměřuje na agrobiodiverzitu, tedy na biologickou rozmanitost na úrovni polních kultur. „Agrobiodiverzitě se ve světě i u nás věnuje stále větší pozornost. Je výsledkem interakce mezi prostředím, genetickými zdroji a působením člověka a je především nevyhnutným předpokladem pro ekologicky a ekonomicky stabilní zemědělství. Agrobiodiverzita přispívá nejen k potravinovému zabezpečení obyvatel ale také k zachování přirozeného životního prostředí pro celou populaci“, vysvětluje rostlinný genetik Miroslav Valárik z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR, který vede českou část projektu.
Cílem projektu CROPDIVA je posílení agrobiodiverzity s přihlédnutím na geografické a socioekonomické oblasti. Projekt je rozdělený do pěti vzájemně propojených aktivit a zaměřuje se na tři hlavní cíle. Prvním z nich je propagace minoritních plodin jako je oves, ječmen, triticale, pohanka nebo bob polní a vlčí. Dalším cílem je vytvoření hodnotových řetězců pro tyto plodiny a nakonec studium socioekonomického vlivu celého projektu. Tyto tři cíle jsou postaveny na studiu diverzity genomu daných rostlin a jeho projevů. Olomoučtí vědci budou v rámci projektu pracovat na studiu dědičné informace rostlin. Jejich výsledky povedou k vývoji nových, efektivnějších šlechtitelských postupů a následně pak ke vzniku nových odrůd.
Projekt by měl vést ke zvýšení stability zemědělských systémů a zvýšení počtu pěstovaných meziplodin v zemědělství, propojení ekonomických a sociálních potřeb pěstitelů a ekologických cílů a v neposlední řadě také k lepšímu marketingu nových potravinových i nepotravinových produktů z těchto minoritních plodin.
Zemědělské plodiny, které budou olomoučtí vědci zkoumat, mají velký genetický potenciál k adaptaci na různá prostředí i k naplnění potřeb konzumentů nebo zpracovatelů.„Z těchto plodin se mohou vyrábět i jiné a často zdravější potraviny. Kromě toho mají tyto rostliny velké ekologické výhody. Mnohé z nich například produkují květy bohaté na nektar nebo ukládají dusík ze vzduchu do půdy, což může přispět k odolnějším agroekosystémům s větší rozmanitostí, které budou lépe přizpůsobeny klimatické změně. Pěstování těchto plodin může pomoci snížit ekologickou zátěž související s používáním umělých hnojiv a postřiků," dodává Miroslav Valárik.
Projekt CROPDIVA začal letos v září a potrvá do srpna 2025.
Více informací na stránkách projektu CROPDIVA a na stránkách CORDIS (Community Research and Development Information Service)
