Cílem konference, které se zúčastnilo na 150 vědců z celého světa, bylo informovat o nejnovějších poznatcích ve výzkumu abiotického stresu a jeho vlivu na rostliny. Pranav Sahu z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB, které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, má z ocenění velkou radost. Ještě víc ho ale těší, že jeho výzkum bude mít přímý dopad do praxe a že o něm mohl přednášet právě v Indii. „Jsem z Indie a považoval jsem za důležité informovat právě tady o výsledcích mého bádání. I tuto zemi sužují už nyní klimatické změny, zvyšuje se průměrná teplota a hrozí častěji sucho či povodně. Těší mě, že naše studie vzbudila velký zájem a doufám, že inspiruje další kolegy.“
Práce Pranava Sahu se zaměřuje na huseníček rolní a jeho růst v simulovaných podmínkách klimatických změn v Evropě a v severní Africe v letech 2020 a 2050. Podobná data zatím nejsou nikde jinde k dispozici. Vedoucí výzkumné skupiny, ve které Pranav Sahu pracuje, Aleš Pečinka zdůrazňuje, že tyto informace jsou velmi důležité a pomohou k tomu, abychom se mohli včas a efektivně připravit se na změny klimatu, které přijdou: „Těší nás, že naše výsledky poslouží vědcům i šlechtitelům. Už nyní se ukazují některé zajímavé a neočekávané výsledky. Z dosavadních dat například vyplývá, že kvůli vyšší koncentraci CO2 by mohly rostliny růst v Evropě roce 2050 rychleji a lépe, než nyní. Naše analýzy však ukazují, že klíčové bude jejich zavlažování. Bude ale také nezbytné vyšlechtit plodiny, které umí s vodou lépe hospodařit a které si dokáží poradit se suchem. Zemědělci budou muset začít využívat jiné kultivary a celkově se budeme muset naučit lépe hospodařit s vodou v krajině,“ uvedl Aleš Pečinka z olomoucké laboratoře ÚEB.
Oproti tomu v severní Africe nastane zcela jiná a mnohem složitější situace, protože tam kvůli suchu a horku rostliny nebudou prospívat. Kromě těchto poznatků se olomouckým vědcům podařilo identifikovat i některé geny odpovídající za určité znaky rostlin a jejich vlastnosti: „Jedním z nich je například obsah pigmentů, barviv, které dokáží vázat volné radikály a příznivě tak ovlivňovat lidské zdraví. Naše bádání potvrzuje, že některé pigmenty dokáží chránit i samotné rostliny,“ vysvětluje Pranav Sahu.
Výzkum by měl skončit příští rok, podle Aleše Pečinky se ale už nyní otevírají před vědci další výzvy: „Chceme například zjistit, jak se budou v budoucnu chovat některé konkrétní druhy obilovin a rádi bychom také nechali rostliny růst v různorodějších podmínkách.“ Pranav Sahu říká, že bez zázemí, které má k dispozici v České republice, by jeho výzkum nebyl možný: „V Olomouci mám všechny podmínky k tomu, abych mohl pracovat velmi efektivně a abych mohl dosáhnout výsledků, které jsou podle mě důležité, protože se týkají zajištění potravinové bezpečnosti. Můj výzkum by také nebyl možný bez využívání speciálních růstových komor v Ústavu výzkumu globální změny v Brně. Proto děkuji všem kolegům i vedení obou ústavů Akademie věd ČR,“ dodává Sahu.
