Podle prof. Jaroslava Doležela uvedly přednášky na pravou míru některé dezinformace o potravinách: „V současné době se lidé často dostávají k jednostranným informacím a mnohdy jim chybí komplexní pohled na danou problematiku. To se může týkat například biopotravin nebo zbytečných obav z některých přídatných látek v potravinách. Často není jednoduché dopátrat se věrohodných informací. Proto jsme chtěli účastníkům semináře nabídnout vědecky ověřená a srozumitelně podaná fakta. Pokud bude zájem, nebráníme se v budoucnosti ani vytvoření platformy, která by umožnila pokračování odborné diskuze o této problematice,“ uvedl prof. Jaroslav Doležel. Na semináři vystoupili významní čeští odborníci v následujících přednáškách.
Potraviny a zdraví: jaké jsou naše současné znalosti a co musíme ještě objevit
Prof. Eva Hajšlová z Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT hovořila o tom, že kvalita potravin a skladba diety jsou jedny z klíčových faktorů podmiňujících zdravotní stav populace a potažmo délku dožití. Za určitých okolností se mohou vedle nutričně důležitých sloučenin a látek s prokazatelnými zdravotními benefity nacházet v potravinách i látky anti nutriční či přímo toxické. Ty mohou pocházet nejen z vnějšího prostředí, ale mohou být ´přírodního´ původu nebo se tvořit při nevhodném způsobu výroby či skladování. Prezentace představila aktuální témata diskutovaná odborníky v oblasti bezpečnosti potravin a hodnocení jejich autenticity, prezentovány byly možnosti snižování / prevence zdravotních rizik spojených s potravinami.
Ovoce, které neznáte - netradiční druhy
Doc. Jiří Mlček z Univerzity Tomáše Bati připomněl, že v současné době se neustále zvyšují nároky konzumentů na kvalitu, nutriční složení a široký sortiment potravin, nevyjímaje ovoce. Zvedá se tak poptávka po minoritních, nových druzích ovoce. Jsou to druhy, které nejsou v naší společnosti příliš známé, nebo druhy, které se s intenzifikací zemědělské výroby dostaly v minulých desetiletích na okraj zájmu. Tyto netradiční druhy však přinášejí nový benefit – cenný zdroj vitamínů, minerálních látek, vlákniny a bioaktivních látek, ve většině případů s obsahem daleko vyšším než u konvenčních druhů ovoce.
Produkce biopotravin v ČR
Ing. Martin Hutař ze společnosti Pro-Bio vysvětlil, co musí udělat bio zemědělec na poli a potravinář ve výrobě než se dostane balíček biopotravin do kuchyně zákazníka. Hovořil o netradičních původních plodinách, které bychom mohli označit za české biopotraviny. Ve své přednášce se věnoval i filozofii výroby biopotravin a jejich výživovým a zdravotním aspektům.
Racionální zhodnocení potenciálu funkčních potravin
Prof. Tomáš Komprda z Mendelovy univerzity rozebral přínos funkčních potravin. Podle něj může být jako „funkční“ označena potravina obsahující složku, která cíleně, pozitivním způsobem ovlivňuje jednu nebo více funkcí lidského organizmu a má fyziologický nebo psychologický účinek nad rámec běžného nutričního účinku. Funkční potraviny stojí na pomezí mezi konvenčními potravinami a léčivy a jsou tedy výhodným obchodním artiklem, což sebou přináší nebezpečí šíření zkreslených a nepodložených informací o nich. Funkční potraviny nesmějí obsahovat tzv. „léčebná tvrzení“, jejich změněné účinky musejí být vědecky zdůvodněny a podloženy, těchto účinků musí být dosahováno v množství, které lze normálně předpokládat při konzumaci stravy, a jsou přijímány v rámci normálních stravovacích zvyklostí (na jako pilulky nebo kapsle). Funkční potraviny zejména: posilují přirozené obranné mechanizmy; působí preventivně proti chronickým degenerativním onemocněním; příznivě ovlivňují fyzický a duševní stav; zpomalují procesy stárnutí. Mezi stěžejní skupiny vlastních účinných složek funkčních potravin, nutriceutik, patří probiotika, antioxidanty, antikarcinogeny, složky potravní vlákniny a biologicky aktivní složky lipidů. V pokusech in vitro nebo in vivo zjišťované pozitivní účinky nutriceutik jsou v dávkách reálně dosažitelných při běžném stravování obtížně prokazatelné.
Jíst či nejíst? To je, oč tu běží
Mgr. Martina Daňková z 3. interní kliniky 1. LF a VFN mluvila o tom, jak vnímá kvalitu potravin a optimální složení stravy nutriční terapeutka. Podle ní se o výživě, dietách a zejména redukci tělesné hmotnosti často bouřlivě a vášnivě diskutuje. V poslední době se do popředí zájmu dostává především složení hlavních pokrmů a rozložení základních živin. V užším kontextu jsou potom vybrané potraviny nebo dokonce živiny označovány za viníky vzniku obezity, cukrovky, srdečně cévních onemocnění či dalších civilizačních onemocnění. Přednáška seznámila posluchače s nejčastějšími mýty a skutečnostmi o potravinách a jejich proklamovanému vlivu na naše zdraví.
Shrnutí:
V našem výzkumném programu jsme se dosud věnovali akcím zaměřeným spíše na zajištění dostatku potravin do budoucna, a to v podmínkách měnícího se klimatu a rostoucí populace. Tento seminář otevřel podle prof. Jaroslava Doležela novou kapitolu ve fungování programu, protože zásadní je podle něj i kvalita potravin: „Na semináři jsme se zaměřili komplexně na zdravé potraviny, a to jak z pohledu chemika, tak dietologa. Často si neuvědomujeme, že většina naší stravy pochází z poměrně malého počtu rostlin, což kontrastuje s tím, jak se živili naši předkové, kteří měli v tomto ohledu stravu mnohem pestřejší. Ve snaze zajistit lidstvu plnohodnotnější, vyváženější a bohatší stravu, proto věnujeme pozornost i dalším plodinám. To je důvod, proč jsme do semináře zařadili přednášky o funkčních a netradičních potravinách,“ dodal prof. Jaroslav Doležel.
Kvalita potravin hraje významnou roli ve výživě lidí. Přibližně jedna třetina obyvatel planety trpí takzvaným skrytým hladem, což je příjem prázdných kalorií bez dostatečného množství vitaminů, minerálů a stopových prvků. Tento fenomén ohrožuje nejenom chudé země, ale i Evropu. Důležitou otázkou je také bezpečnost potravin, tedy to, zda potraviny obsahují látky, které vyvolávají alergie nebo kontaminují životní prostředí či to, zda jsou v nich přítomny škodlivé organismy, například plísně. Prof. Jaroslav Doležel považuje téma zdravých potravin za velmi aktuální, protože se dotýká každého z nás: „Je jasné, že se stravou většiny populace není všechno v pořádku, protože přibývá lidí, kteří trpí obezitou, civilizačními chorobami, alergiemi a podobně. Problematika zdravé výživy proto nabývá na významu a my musíme začít hledat odpověď na otázku, co vlastně jsou zdravé potraviny, “ uzavírá prof. Jaroslav Doležel.
