Genetické modifikace mají pro lidstvo obrovský potenciál. Díky nim by bylo například možné pěstovat rostliny s novými vlastnostmi a dát novou naději těžce nemocným. Toho jsou si vědomi vědci, kteří tyto techniky neustále zdokonalují a přicházejí s novými možnostmi jejich využití. Odborníci si současně uvědomují, že je nezbytné, lépe informovat veřejnost. Podle profesora Jaroslava Doležela, koordinátora výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21, který akci odborně zaštiťuje, je nesmírně důležité o metodách genového inženýrství racionálně a věcně diskutovat a vysvětlovat jejich podstatu: „Jsem vděčný za možnost uspořádat seminář pro poslance České republiky, protože je to další platforma, na které je třeba představit tuto problematiku. My vědci publikujeme výsledky ve vědeckých časopisech a někdy v rámci popularizace vědy prezentujeme veřejnosti. Zatím jsme neměli dostatek příležitostí mluvit s poslanci a těmi, kteří vytvářejí zákony.“
Právě konzervativní zákony a na ně navazující směrnice komplikují využití metod genetických modifikací. Na semináři v Poslanecké sněmovně proto budou mít poslanci možnost vyslechnout si informace podané špičkovými českými odborníky, kteří se profesionálně věnují problematice genetických modifikací a diskutovat s nimi. Profesor Jaroslav Doležel zdůrazňuje, že dobrá informovanost je nezbytná: „Doufám, že tímto seminářem a podobnými aktivitami přispějeme k tomu, že se jednou začnou genetické modifikace využívat. Jejich ignorováním totiž mimo jiné přicházíme o možnost efektivněji získávat kvalitnější a zdravější potraviny a šetřit životní prostředí.“
Genetické modifikace ve světě
Ve Spojených státech, Kanadě, Jižní Americe, Číně nebo Indii se pěstují některé geneticky modifikované plodiny na milionech hektarů. Dosahuje se tím velkých úspor, vyšších výnosů a používá se méně agrochemikálií. V Evropě je legislativa konzervativní, a proto se tady geneticky modifikovaných plodin pěstuje minimum. Ani budoucnost využívání GM technik v Evropě však nevypadá podle profesora Jaroslava Doležela nijak růžově. „Signály z Bruselu naznačují, že Evropa pravděpodobně bude i nadále velmi opatrná. Možná i proto, že si její obyvatelstvo může dovolit zaplatit produkci potravin klasickým způsobem a necítí potřebu zavádět nový druh plodin. A na životní prostředí příliš nemyslí.“
Nová metoda genetického inženýrství napodobuje jevy odehrávající se v přírodě
V současnosti existují dvě základní metody genetických modifikací. U staršího klasického postupu vkládají vědci do organismu cizorodou DNA, která v jeho dědičné informaci zůstává. Tento krok vzbuzuje obavy, že takto modifikovaná DNA může člověku uškodit. To se ale nikdy nepotvrdilo. Nová technologie nazývaná CRISPR umožňuje v dědičné informaci měnit pouze pořadí písmen a v řadě aplikací v dědičné informaci organismu cizorodá DNA nezůstává. Vědci tak napodobují přesně to, co dělá příroda, kdy náhodnými mutacemi vznikají varianty dědičného kódu a mění se vlastnosti rostlin. Problém je, že výhrady, které existovaly vůči první metodě, se bezmyšlenkovitě začínají aplikovat i na novou generaci technik genového inženýrství. Vědci mají podle prof. Doležela obavy, že Evropa v této oblasti opět zaspí: Škody by byly velké. Teď je opravdu hodně důležité, abychom informovali, vysvětlovali a přesvědčili veřejnost, že by bylo dobré začít tyto nové biotechnologie urychleně zavádět.“
Bezpečnost metod genového inženýrství je přísně sledovaná
Každým rokem se na celém světě sklízí GM plodiny z téměř 200 milionů hektarů. Přesto neexistuje ani jedna studie, která by prokázala negativní vliv GM plodiny na zdraví člověka. Výhody zatím podle profesora Jaroslava Doležela jednoznačně převažují: Například tím, že jsou tyto rostliny odolné vůči některým chorobám nebo škůdcům, se zásadním způsobem snižuje množství používaných fungicidů a pesticidů“.
Cyklus odborných seminářů pořádá Akademie věd ČR ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou ČR. Jejich cílem je vytvoření platformy pro dialog mezi oblastí politiky a vědy. Špičkoví odborníci z pracovišť Akademie věd ČR a dalších institucí předkládají k diskusi vybraná témata týkající se udržitelnosti a rozvoje ekonomické a životní úrovně, zajištění a ochrany zdraví, bezpečnosti, problematiky životního prostředí, sociálních a kulturních výzev spojených s problematikou zachování společenské soudržnosti a národní identity.
Program semináře Perspektivy genetických modifikací v biomedicíně a zemědělství
8.30 – 9.00 Registrace
9.00 – 9.30 Úvodní slovo
předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR - Jan Hamáček
předsedkyně Akademie věd ČR – Eva Zažímalová
zástupce výboru pro zdravotnictví Jiří Skalický
moderátor: prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc. (Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.)
9.30 – 10.00 doc. Radislav Sedláček Ph.D. (Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., České centrum fenogenomiky)
Programovatelné nukleázy - nejefektivnější nástroje pro editaci genomu ve službách biomedicíny
10.00 – 10.30 prof. RNDr. Ladislav Kavan, CSc., DSc.prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. (Výzkumný ústav živočišné výroby v. v. i.)
Geneticky modifikovaná hospodářská zvířata
10.30 – 11.00 Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D. (Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.)
Použití transgenoze při šlechtění rostlin - je třeba se obávat?
11.00 – 11.15 přestávka na kávu
11.15 – 11.45 RNDr. Roman Hobza, Ph.D. (Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.)
Moderní metody editace genomu: nástroje pro zajištění dostupnosti a kvality potravin
11.45 – 12.05 Ing. Jitka Götzová (Ministerstvo zemědělství ČR - Úřad pro potraviny)
Geneticky modifikované potraviny a krmiva – obejdeme se bez nich?
12.05 – 12.25 Ing. Zuzana Doubková (Ministerstvo životního prostředí ČR)
Právní úprava nakládání s geneticky modifikovanými organismy: změna je nutná
12.25 – 13.00 Diskuse
