Získávání nových odrůd s mimořádnými vlastnostmi se neobejde bez znalosti dědičné informace jejich planých druhů. Proto je důležité uchovat je i pro budoucí generace. Jedním z prvních vědců, kteří přišli s myšlenkou uchování genetické rozmanitosti, byl sovětský botanik a genetik N. I. Vavilov (1887–1943), který se zabýval vyhledáváním planých předchůdců plodin. Identifikoval geografická centra vzniku kulturních rostlin a během více než stovky expedic osobně sesbíral tisíce položek (zejména semen) nejrůznějších rostlin. Za svou vědeckou práci se v Sovětském svazu uznání nedočkal a v roce 1940 byl z politických důvodů zatčen a odsouzen na doživotí. O tři roky později Vavilov, jehož cílem bylo zmírnit hladomor, zemřel v gulagu na následky hladu a nemocí. Jeho sbírka přes dramatické chvíle a za cenu lidských obětí přežila a stala se základem donedávna největší světové genové banky, která je dnes součástí Vavilovova institutu v Petrohradě.
Po stopách Vavilovových následovníků se vydal švýcarský fotograf Mario del Curto. Návštěvníci mají možnost n zhlédnout soubor velkoplošných fotografií, které pořídil v různých experimentálních stanicích Vavilovova institutu Snímky zachycují zoufalou snahu zaměstnanců o udržení zakladatelova odkazu a dokumentují současný stav pracovišť, jejichž osud byl často velmi pohnutý.
Za téměř sto let od doby, ve které žil Vavilov, udělala věda obrovský pokrok, podařilo se rozluštit dědičnou informaci mnoha důležitých plodin. Na výzkumu se významně podíleli vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v. v. i. Světově uznávaný tým pod vedením prof. Jaroslava Doležela vyvinul unikátní metodu čtení složité dědičné informace plodin. Laureát národní ceny Česká hlava prof. Jaroslav Doležel, který je současně koordinátorem výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21, považuje tento výzkum za zásadní:„Bez nových metod šlechtění nebude možné zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci. V naší práci věnujeme velkou pozornost genetické diverzitě zemědělských plodin, starých odrůd a jejich planých příbuzných. Právě tyto rostliny mají geny podmiňující důležité vlastnosti potřebné pro současné šlechtění. Naše práce by nebyla možná bez genových bank, které uchovávají toto bohatství.“
Výstava je přístupná do 12. dubna zdarma a nabízí bohatý doprovodný program v podobě interaktivních sobotních workshopů a aktivit pro celou rodinu, tematických komentovaných prohlídek či přednášek předních odborníků pro širokou veřejnost. Návštěvníci si budou moci přímo na výstavě vyzkoušet rozluštit genetický kód pomocí knižního modelu nebo si prohlédnout skutečné předchůdkyně pšenice a variabilitu semen uchovávaných v české Genové bance. Nebudou chybět ani živé ukázky rostlin.
Reportáž z výstavy si můžete pustit ZDE
Článek Akademie věd ČR o výstavě si můžete přečíst ZDE
