Jak se vyvíjí metody genového inženýrství? To osvětlí přednáška Aleše Pečinky z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) „Genetické modifikace: Ze zkumavky na pole?”, která se uskuteční 18. března 2019 v 15 hodin v Akademii věd ČR.
V roce 2050 bude na Zemi žít podle odhadů 9 miliard obyvatel. Už nyní trpí chronickým hladem více než tři čtvrtě miliardy lidí. Navíc se rychle mění klima a ubývá půdy, a proto je potřeba vyšlechtit odolné plodiny s novými vlastnostmi. K tomu aby nasytily v budoucnosti lidstvo, by ale jejich výnosy musely stoupnout nejméně dvojnásobně, čehož už podle Aleše Pečinky není možné dosáhnout klasickými metodami šlechtění: „Takové šlechtění trvá velmi dlouho, je pracné a nákladné. V existující variabilitě příbuzných druhů navíc nemusí existovat rostliny s požadovanými vlastnostmi. Jako možné řešení se proto nabízí využití nových genetických a molekulárně biologických metod editace genomu.“
Genetické modifikace mají pro lidstvo obrovský potenciál. Díky nim by bylo možné pěstovat rostliny, které zvládnou sucho, výkyvy teplot nebo prudké deště, budou odolnější vůči chorobám a škůdcům a mohou obsahovat cenné látky důležité pro výživu člověka. „Velký potenciál mají nejnovější metody genetických modifikací, které - na rozdíl od starších přístupů - umožňují měnit vlastnosti rostlin velmi přesným způsobem tak, aby nedocházelo k nežádoucím změnám či vedlejším efektům. Nejslibnějií se jeví metoda CRISPR/Cas9, tzv. molekulárních nůžek, která umožňuje velmi rychlou a přesnou změnu dědičné informace“, vysvětluje rostlinný genetik Aleš Pečinka a dodává, že tato metoda může vést k vyšlechtění nových odrůd s výrazně lepšími a mnohdy i se zcela novými vlastnostmi. V současné době, ale bohužel není v Evropě povoleno využívat ji ve šlechtitelské praxi.
Přednáška Aleše Pečinky v Akademii věd ČR je součástí doprovodného programu k výstavě „Nature – Future: Rostliny budoucnosti“ v Galerii Věda a umění, která představuje úsilí vědců o zajištění dostatku potravin. Prostřednictvím velkoformátových snímků uznávaného švýcarského fotografa Maria del Curta seznamuje návštěvníky s prací a odkazem ruského genetika N. I. Vavilova, který se zasloužil o záchranu genového bohatství důležitých plodin. Současně ukazuje, jak čeští vědci z olomouckého pracoviště ÚEB přispěli k odhalení tajemství dědičné informace některých významných zemědělských plodin.
Přednáška se koná 18. 3. 2019 v 15:00 v Akademii věd ČR (Národní 3, Praha) v sále č. 205. Vstup je zdarma a není potřeba se předem registrovat.
TEXT: R. Kvasničková, FOTO: O. Blahoušek
